Moneco

MONECO Financial TrainingČASOPIS FOND SHOP
 

Kreditní deriváty tahají banky z bryndy

EURO 32 / 9. srpna 1999

Nové typy kontraktů chrání věřitele před bankrotem dlužníka

Žádná z mnoha částí finančního trhu nedoznala za poslední období takové dynamiky jako kreditní deriváty. Podle Britské bankovní asociace se objem transakcí s kreditními deriváty v minulém roce více než zdvojnásobil. Nově vznikající instrumenty slibují nevídanou revoluci především v řízení kreditních rizik. Pro mnohé bankovní subjekty se pomocí těchto nástrojů otevírají možnosti transferu kreditních rizik. Nejpopulárnějším kreditním derivátem je credit default swap. Teoretická konstrukce kreditního swapu je velmi jednoduchá. Kupující swapu souhlasí s tím, že kdyby emitent, třetí strana, nebyl schopen dostát svým závazkům, převezme dluh v nominální hodnotě. Za tento svůj závazek dostává od protistrany poplatek, který je většinou placen periodicky. Velká atraktivita těchto obchodů je založena na schopnosti ocenit kreditní riziko, které je většinou, například u dluhopisů , spojeno dohromady s úrokovým rizikem, rizikem likvidity, měnovým rizikem nebo rizikem svolání. Takto konstruované kontrakty mají také půvab v tom, že umožňují bankám zajistit svá portfolia proti kreditním úpadkům jejich klientů případně na sebe mohou převzít kreditní riziko bez nutnosti nákladného financování. Dalšími kreditními deriváty jsou: credit
option, credit spread, total-return nebo credit-linked note.

Převod rizika

Kreditní deriváty zahrnují množství nestandardizovaných swapových a opčních dohod, které umožňují převod kreditního rizika z jednoho subjektu na druhý. Credit default swapy jsou produkty, ve kterých kupující hledá ochranu svých příchozích plateb např. kupónových plateb dluhopisů. Poplatek je jedinou odměnou pro protistranu - ručitele kontraktu, který na sebe přebírá riziko úpadku emitenta. Jestliže subjekty investující do dluhopisů inkasují výnos kolem 50 bazických bodů nad LIBOR, mají dnes možnost jít na trh kreditních derivátů a koupit credit default swap za LIBOR plus 35 bazických bodů - což je odměna, kterou platí kupující swapu prodávajícímu za převzetí kreditního rizika. Tímto obchodem je investor schopen aktivně zafixovat návratnost 15 bazických bodů a navíc má koupenou pojistku proti úpadku emitenta. Na první pohled se může zdát, že jsme odhalili bezrizikový způsob vydělávání peněz. Problém se však začíná komplikovat v okamžiku , kdy se změní tržní podmínky nebo kreditní hodnocení emitenta. Například zvýšení ratingu je pro kupujícího kreditního derivátu velmi nepříznivá událost.

Má to háček

Nejedná se o problém v teorii, ale praxi. Poslední dobou jsou stále častěji diskutovány dvě otázky: jak definovat kreditní událost a jak vypořádávat obchody. První otázka byla příčinou velkých rozepří mezi kupujícími a prodávajícími kreditních derivátů. Zdali v případu Indonésie došlo k úpadku či nikoliv bylo věcí vzrušené debaty a mnohé ruské pozice jsou ještě problematičtější. V případě Ruska nastala tuzemská platební neschopnost, ale nikoliv však zahraniční. Vytvořilo se tedy to co trh nazývá kreditní událostí nebo ne? Kupující si myslí, že taková událost skutečně nastala, ale prodávající o tom nejsou přesvědčeni. Kreditní deriváty jsou zatím velmi vágní. Vypořádání kontraktů je spojeno s dalšími problémy. Většina těchto swapů vyžaduje, v případě úpadku emitenta, dodání podkladového aktiva. Je to běžnější varianta než dodání hotovostního ekvivalentu podkladového nástroje v jeho tržní ceně. V případě bankrotu emitenta trh s jeho emisemi přestane existovat a ceny jsou nereálně nízké. Proto je preferováno dodání dluhopisů nebo jiných aktiv emitenta. To však v konečném důsledku způsobuje růst cen těchto aktiv, především v případech, kdy objem kreditních derivátů je větší než objem původní emise.

Trh kreditních derivátů ukazuje svou sílu

Trh kreditních derivátů ožívá v důsledku stabilního přílivu nových emisí dluhopisů. Špatná celosvětová ekonomická situace v minulém roce výrazně změnila pohled účastníků trhu na kreditní riziko. S letošním postupným vyjasňováním na globálních trzích dealeři aktivněji kupují a prodávají kreditní deriváty na podnikové emise za účelem arbitráže nebo zajištění. V poslední době je na trhu patrná tendence oceňovat credit default swapy před vlastní emisí dluhopisů nebo uzavřením půjčky. Dealeři podrobně analyzují možnosti arbitráže mezi očekávanou úrovní spreadu nového bondu a kreditního swapu. Kromě toho investoři nebo dokonce emitenti používají kreditní deriváty jako prostředek k zajištění kreditního rizika. Nákup kreditního derivátu za účelem zajištění kreditního rizika se na trzích nazývá going short the credit. Velké množství z těchto derivátů pokrývají nově vznikající trhy a samozřejmě také Rusko. Obchodníci používají množství různých kreditních derivátů, ale prostý credit default swap je stále nejrozšířenější.

Ocenění kreditních derivátů

Oceňování v podstatě není výrazně odlišné od obecného ocenění kreditního rizika. Kreditní riziko tradičních úvěrů nebo jiných kreditních transakcí by mělo být v průběhu splatnosti instrumentu kompenzováno dodatečným výnosem. Velikost tohoto výnosu odpovídá ceně kreditního rizika. Cena je ovlivněna nominální velikostí expozice, pravděpodobností úpadku a případným dodatečným, byť částečným plněním emitenta. Praktický výpočet ceny kreditního swapu je však založen na velmi sofistikovaném matematickém modelu, který bere v úvahu množství dalších vstupních parametrů. Jeden z mála systémů na řízení finančních rizik, který již dnes obsahuje modul na ocenění kreditních derivátů je software londýnské společnosti MB Risk Management. Ucelený balík software s názvem MBRM Universal, který patří k těm nejpropracovanějším a cenově nejpříznivějším systémům v celosvětovém srovnání dodává brněnská společnost MONECO.

Leoš Gromeš
společnost MONECO

MONECO - aktuality

Investiční audit
Nezávislá analýza investičního portfolia

Nové termíny seminářů
Témata nad aktuálním děním na kapitálových trzích.

Placené poradenství
Výhody a nevýhody placeného vs. provizního poradenství.

Časopis FOND SHOP

Jak se povedl MiFID II?
MiFID II se nezadržitelně blíží konečně i k nám. Co všechno se změní pro investiční zprostředkovatele? Odpovědi je třeba hledat hlavně v doprovodných národních změnách a ne v MiFIDu samotném.

Temné“ stránky ETP
ETP, nebo chcete-li ETF, jsou čím dál větším počtem investorů preferována před podílovými fondy. Ačkoliv jsou ETP výborný produkt, mají i ona svá, možná trochu skrytá rizika.

Globální strategická a taktická alokace aktiv
Co je strategická a taktická alokace portfolia a co má společného s diverzifikací?

MONECO Financial Training

Economic Capital, Fund Transfer Pricing and RAROC
Termín konání: 4. - 5. 12. 2017

International Bank Ratings - The Rating Agencies’ Methodologies
Termín konání: 5. - 6. 12. 2017

Advanced Corporate Valuation Workshop
Termín konání: 7. - 8. 12. 2017

 
 

Zpět na finanční poradenství

COPYRIGHT © 2017 MONECO | Podmínky užívání stránek | Ochrana osobních údajů | Reklamační řád | Všeobecné obchodní podmínky | Etický kodex
Mapa stránek | Kontakt